• Počítačová učebna

     
     
  • Školní družina

     
  • Keramická dílna

     
  • Turniket

     
  • Školní hřiště

  • venkovni trida

  • Školní jídelna

  • knihovna1
  • Z grantu Hl.města Prahy jsme v prosinci 2009 zakoupili 26 nových žákovských počítačů zn. IBM Lenovo. Počítačová učebna je také vybavena dataprojektorem, ozvučením a další foto a video technikou.
  • Součástí školy je také vysoce hodnocená školní družina, která organizuje svou činnost pro děti 1.-4.tříd. V současné době máme 8 oddělení školní družiny, k dispozici je pět samostatných místností vyhrazených pro tuto činnost. Školní družina organizuje také veliké množství kroužků a další činnosti pro děti.
  • Keramická dílna slouží převážně školní družině, děti v rámci kroužku keramiky vyrábějí mnoho krásných výrobků. Součástí keramické dílny je také keramická pec.
  • Vstup do školy je chráněn turniketem, který byl pořízen z prostředků grantu Hl. města Prahy na projekt „Bezpečná škola“. Turniket byl koncipován jako prostředek k ochraně školy před vstupem nežádoucích osob.
  • V roce 2009 bylo z prostředků grantu Hl.města Prahy (2 mil.korun) a MČ Praha 7 (4,5 mil korun) opraveno nové školní hřiště, které splňuje ty nejnáročnější požadavky na kvalitu venkovních sportovišť. Hřiště je využíváno v hodinách TV, dále k trávení rekreační přestávky a odpoledne pro sportovní činnost školní družiny.
  • Venkovní třídu využíváme pro výuku i volnočasové aktivity školní družiny nebo školního klubu. Je vybavena pojízdnou tabulí, skládacími dřevěnými židlemi a dřevěnými podložkami pro psaní nebo kreslení a odkládacími boxy pro ukládání výukového materiálu. Lehce přenosné skládací židle a posuvná tabule umožňují nejrůznější formy a organizace práce.
  • Školní jídelna umožňuje denně výběr ze dvou jídel. Jídelníček je k vždy s předstihem k dispozici na internetových stránkách školy a je možno také uskutečnit volbu jídla přes internet.
  • Anglická knihovna v tuto chvíli čítá asi 500 svazků knih pro žáky všech úrovní a věkových kategorií. Vybrané svazky zjednodušené četby jsou vhodné již pro žáky 1. a 2. tříd. V knihovně je k dispozici také zjednodušená četba pro žáky 2. stupně i jazykové neupravované knihy pro bilingvní děti. Některé tituly již máme v dostatečném počtu, aby s nimi mohla najednou pracovat celá skupinka žáků.

Základní škola Fr. Plamínkové je státní školou s rozšířenou výukou jazyků a více než 120letou historií. Škola je určena žákům 1. - 9. tříd. Kromě všeobecného základního vzdělání u nás žáci získají kvalitní jazykové znalosti z anglického, německého, španělského a francouzského jazyka. Naším cílem je připravit žáky na život ve 21. století, naučit je aplikovat vědomosti, komunikovat, zdůvodňovat, kriticky myslet, řešit problémy a hledat optimální strategie jejich řešení, pracovat s moderními komunikačními prostředky, ale také aktivně trávit volný čas. I proto se snažíme nabízet smysluplné volnočasové aktivity v rámci kroužků. Společně s rodiči se snažíme u dětí vytvořit systém morálních hodnot a postojů. Žáky pravidelně vysíláme na soutěže a olympiády. Některé soutěže sami organizujeme – Poetické odpoledne, Zlatý slavík, English Singing Contest Flamingo, anglická projektová soutěž apod.
Vzhledem k umístění v centru města je škola dostupná nejen pro žáky Prahy 7, ale i z ostatních pražských čtvrtí.

Technické vybavení 

Jednou z priorit školy je využití informačních a komunikačních technologií, z čehož vyplývá i úroveň vybavení školy touto technikou. Pro výuku informatiky i dalších vyučovacích předmětů je určena počítačová pracovna vybavená 30 počítači, tiskárnami, skenerem, dataprojektorem, sluchátky s mikrofonem atd. Všichni žáci i pedagogové mají přístup na internet. Počítače lze využívat i ve volném časem, například v místnosti školního klubu. Počítači jsou vybaveny i všechny třídy, školní družina i kabinety vyučujících. Učebny na 1. i 2. stupni jsou vybaveny interaktivními tabulemi, projektory nebo klasickými dataprojektory. V jedné učebně je kromě interaktivní tabule také počítačový ostrůvek se 4 počítači, který lze doplnit dalšími 5 notebooky a práci na interaktivní tabuli lze propojit se skupinovou prací žáků u počítačů. Ve škole jsou k dispozici tři kopírovací stroje.

Prostorové vybavení

Škola disponuje 17 učebnami, 2 pracovnami cizích jazyků, pěti hernami školní družiny, pracovnou počítačů, cvičnou kuchyňkou a venkovní třídou. Venkovní třída je koncipována jako otevřený, zastřešený učební pavilon, umožňující estetický a harmonický rozvoj žáků se zdůrazňováním tělesného pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu. K pohybovým aktivitám žáci využívají 2 tělocvičny a prostorné školní hřiště. Hřiště slouží nejen k výuce tělesné výchovy, ale za příznivého počasí i k aktivnímu trávení velkých přestávek. V suterénu školy se kromě menší tělocvičny a místnosti školního klubu nachází ještě keramická dílna a pec využívaná především školní družinou. Škola má vlastní kuchyň a prostornou školní jídelnu vybavenou novým nábytkem.

Materiální vybavení

Škola je dobře vybavena učebnicemi a učebními pomůckami, které jsou průběžně doplňovány, stejně jako odborná literatura pro učitele a žáky. Žáci mají k dispozici školní knihovnu a také anglickou knihovnu, ve které si mohou půjčit anglické knihy nejrůznějších úrovní. Třídy na 1. stupni jsou vybaveny výškově nastavitelným nábytkem a koberci, které umožňují častější změny organizačních forem výuky. Nábytek a vybavení tříd postupně obnovujeme a doplňujeme. Snažíme se zpříjemnit i prostředí na chodbách, kde mimo jiné vytvářím oddechové koutky. Škola je vybavena zamykatelnými osobními skříňkami a skříňkami ve třídách, které poskytují každému žákovi potřebné osobní zázemí. Pro zvýšení bezpečnosti žáků ve škole byl nainstalován vstupní turniket. Čipy slouží nejen k ovládání vstupních dveří, ale také v rámci školní jídelny.

Plánujeme - plán půdní vestavby

Městská část Praha 7 plánuje v souvislosti s opravou střechy, která je v havarijním stavu, investovat finanční prostředky do úpravy půdních prostor. Díky těmto úpravám ve škole vzniknou nové místnosti, kabinety, relaxační zóna pro žáky apod.

pdfPlán půdní vestavby19.19 MB

Historie školy

V roce 2016 slaví naše škola 130. narozeniny. Budova byla postavena v roce 1886 Pražskou obcí v tehdejší Vinařské ulici a sloužila jako dívčí škola. Koncem 19. a v prvních dekádách století 20. století ve škole s výjimkou krátkého období 1898-1902 působila i Františka Plamínková, jejíž jméno dnes škola nese. Ve 30. letech byl přímo naproti škole stánek s cukrovinkami, které i děvčata po vyučování kupovala. V místě dnešní mateřské školy byl bazén, kde se žákyně učily plavat. Více se z této vzdálenější historie školy asi nedozvíme, protože první kroniky se ztratily během 2. světové války. Ty, které se dochovaly, se datují až od roku 1940. Začneme tedy v roce 1940, kdy byla tato škola dívčí. Později ji zabrala říšská policie jako sklad. Až do konce 2. světové války byla škola německá, název školy se změnil na 1. obecná a městská dívčí škola v Praze 7. Během války probíhalo tzv. střídavé vyučování. Vyučovalo se v 5 hodinových blocích: 3 x dopoledne a 3 x odpoledne (i v sobotu). Žákyně byly do školy přijímány na základě přijímacích zkoušek z češtiny, němčiny, počtů a vlastivědy. V mnoha školách trvaly vánoční prázdniny okolo 2 měsíců z důvodu, aby škola ušetřila za uhlí, kterého v té době bylo málo. Naše škola měla prázdniny až 4 měsíce. Žákyně se scházely vždy 1 krát týdně, aby jim byly zadány úkoly. Roku 1942 se zvýšily hodiny němčiny až na 8 týdně. Učilo se podle měsíčníku „Wir lernen Deutsch". Aby se předešlo neodborné výuce německého jazyka, musel učitelský sbor od r. 1943 vykonávat zkoušky. Tohoto roku skončila také výuka náboženství. Jako pozdrav bylo zavedeno zdvižení pravé paže. Byly také zavedeny revize školních aktovek, protože se učitelé báli, aby se mezi děvčaty nešířily „závadné nebo zakázané" předměty. V roce 1945 byly opětovně zavedeny 9. třídy.

Poválečné změny

Až do únorového převratu byla škola školou dívčí. Chlapecká škola byla v budově dnešní základní školy v Letohradské ulici. Pamětníci na období po roce 1945 vzpomínají jako na období klidu a spokojenosti. Tehdejší učitelský sbor byl vysoce kvalifikovaný. Pamětnice paní Tajševičová vypráví to, jak spolu s panem učitelem chodila její třída do Rudolfina na generální zkoušky pana dirigenta Talicha. A vzpomíná také na to, že žáci všech tříd školy se byli podívat na vystavenou rakev s ostatky Jana Masaryka. Děti, které se hůř učily, vytvářely doučovací spolky. Ředitelem po dobu jedenácti let v letech 1936-50 byl Němec pan Schmitt. Změny po únoru 1948 vedly k tomu, že škola přestala být dívčí školou. Po odchodu ředitele Schmitta do důchodu byl na jeho pozici jmenován doktor Vokurka. Pamětníci na něj vzpomínají jako na osobu velkého vzrůstu, která vzbuzovala velký respekt a u nějž učitelé měli zastání. Vyprávějí o učitelích vynikajících i horších, o klukovinách, které prováděli, i o tělesných trestech, které ještě v 50. letech nebyly nezvyklé. S velkou láskou a obdivem vzpomínají například na pana učitele Tesárka, tělocvikáře, díky němuž na školním dvoře byla každou zimu ledová plocha a hrály se hokejové zápasy včetně turnajů mezi školami. V 50. letech v budově zároveň sídlila škola zvláštní.

Velký den pro školu nastal v květnu 1956, kdy proběhl první výměnný zájezd do ciziny. Od té doby trvá dlouhá tradice výměnných zájezdů do ciziny, na kterou škola navázala v 90. letech za vedení paní ředitelky Anny Hurychové a znovu v letošním roce za vedení paní ředitelky Jarmily Macečkové. Od roku 1966 se žáci od 3. třídy povinně učili ruštinu a od 5. třídy angličtinu.

Škola po roce 1989

Od roku 1989 se začaly vyučovat další jazyky jako nepovinné, francouzština a němčina. Konaly se tábory s jazykovým zaměřením. Po roce 1989 už si mohli žáci vybrat, jaký jazyk se chtějí učit. Od 3. třídy byla povinná angličtina, od 5. třídy další jazyk. 15. března 1990 se ředitelkou školy stala Mgr. Anna Hurychová. Zlepšilo se zde pracovní prostředí a mnoho dalších věcí. Na konci školního roku 2006/2007 předala vedení školy Mgr. Jindřichu Koudelovi. Od školního roku 2013/2014 škola vzkvétá v rukou Mgr. Jarmily Macečkové. Byl inovován školní vzdělávací program, ve kterém kromě změn hodinové dotace vybraných předmětů přibyla výuka metodou CLIL (v anglickém jazyce) na 1. i 2. stupni. Od školního roku 2014/2015 škola kromě francouzského a německého jazyka nabízí také jazyk španělský. Od 2. ledna 2014 je škola Fakultní školou Univerzity Karlovy v Praze, Pedagogické fakulty. Od stejného roku je škola nositelem certifikátu Rodiče vítáni.

Proč se jmenujeme "ZŠ Františky Plamínkové"

Františka Plamínková byla spisovatelka, učitelka a významná česká feministka. Narodila se v roce 1875 v malé podkrkonošské vesničce Kostelsko u Rovenska pod Troskami. Po studiích v roce 1895 začala učit v Praze, několik let působila na dívčí škole na Letné. Dle úředních knih byla Františka Plamínková ustanovena zatímní učitelkou ve škole u sv. Tomáše v Praze III. - Malé Straně v roce 1898. Předtím však již působila nejpozději od r. 1896 jako zatímní učitelka ve škole v Praze VII. - Holešovicících - Bubnech, konkrétně v měšťanské škole dívčí, která byla spojena s obecnou školou dívčí, ve Vinařské ulici č. p. 490/2.

Nejpozději v roce 1902 byla Františka Plamínková jmenována zemskou školní radou definitivní učitelkou „odb. math. techn." opět v bubenské škole, kam nastoupila nejpozději v březnu téhož roku. Fr. Plamínková učila zejména matematiku, a to výhradně na škole měšťanské. Na škole aktivně působila jistě do r. 1919 . Poté jí byla opakovaně udělována dovolená pro výkon funkce zastupitelky hl. m. Prahy (resp. členky Ústřední správní komise hl. m. Prahy). Františka Plamínková požádala v únoru r. 1925 o pensionování ze zdravotních důvodů. Dne 9. dubna 1925je protokolováno kladné vyřízení její žádosti, byla přeložena na trvalý odpočinek. To je též oficiální ukončení jejího pedagogického působení v Praze VII.

Po vzniku Československa rozpoutala jednání, které skončilo schválením Zákon o zrušení celibátu (zákaz manželství) učitelek. V roce 1918 se Františka Plamínková dostala do sociálního odboru na pražské radnici. V roce 1925 byla zvolena senátorkou za Národně socialistickou stranu. V parlamentu střežila především zájmy žen. Roku 1923 založila Ženskou národní radu. V roce 1931 a 1932 se jako první žena z Československa zúčastnila jednání Společnosti národů. Byla členkou parlamentní delegace a pracovala v komisi pro otázky sociální a humanitní. Přispěla k všeobecnému hlasovacímu právu. V červnu roku 1942 byla zatčena a popravena gestapem.